Smrk pančičův 

Picea omorika

Vyrůstá do výšky až 15 m. Je to vzpřímený jehličnan s hustou a úzce špičatou kuželovitou korunou, ve stáří až sloupcovitou. Je jehličinou mělce kořenící. V pohoří Tara v Bosně je jeho lokalita, asi 60 ha velká. Byl objeven v této lokalitě teprve v roce 1877. Před zaledněním Evropy byl zde tento druh velmi rozšířen, ale po ústupu ledovce se původní stanoviště již neobnovilo.

Roste na jakékoli půdě a není citlivý na půdní vlhkost. Není citlivý ani na sucho a je odolný k mrazu. Je stínomilný. Odolný i vůči znečistění vzduchu i kyselému dešti. Má silnější voskovou vrstvu na jehlicích než smrk ztepilý. Ve střední Evropě bývá vysazován jako solitéra v parcích i zahradách.